Více než polovina Čechů alespoň někdy vynechá oběd během pracovního dne kvůli cenám. Většina lidí by za běžné polední menu dala nejvýše 170 korun, průměrná útrata za oběd ale v září dosáhla téměř 203 korun. Letošní evropský průzkumům stravovacích návyků – Barometr FOOD, který koordinuje Edenred, ukazuje, jak se rostoucí ceny promítají do stravovacích návyků zaměstnanců – co jedí, kde se stravují a zda si vůbec mohou dovolit obědvat.
Pracovní oběd alespoň někdy kvůli cenám vynechává 53,1 % respondentů. Více než čtvrtina, konkrétně 27,5 %, dokonce uvádí, že se jim to stává vždy nebo velmi často.
„Letošní Barometr FOOD ukazuje, že ceny už nerozhodují jen o tom, co lidé obědvají, ale také o tom, zda se během pracovního dne vůbec naobědvají. Přitom zájem o zdravější stravování roste. Lidé tedy chtějí jíst lépe, ale stále častěji narážejí na otázku, zda si kvalitní oběd mohou dovolit. Právě zaměstnavatelé mohou sehrát klíčovou roli v tom, aby se zdravý a pravidelný oběd nestal pro zaměstnance nedostupným luxusem,“ říká Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů Edenred.
Za posledních pět let se průměrná cena oběda zvýšila o 36,5 %. Zatímco podle Edenred Restaurant Indexu činila v září 2021 přibližně 149 korun, letos v září už to bylo 202,90 koruny. Lidé s růstem cen počítají, jejich ochota platit ale zůstává výrazně pod skutečnou průměrnou útratou. Zatímco loni uvedly zhruba dvě třetiny dotázaných jako svůj strop částku do 160 korun, letos je pro 68,6 % respondentů maximem 170 korun.
Vyšší ceny se promítají do návštěvnosti restaurací i do toho, co si hosté objednávají. V posledním roce kvůli zdražování omezilo návštěvy restaurací 78,4 % dotázaných. Více než polovina respondentů, 52,4 %, je omezila výrazně. Při výběru restaurace je poměr kvality a ceny důležitý pro téměř čtyři z pěti respondentů. Nápoj si kvůli cenám odpustí 43,8 % dotázaných a polévku 41,5 %.
„Pro podniky, které stojí na poledním provozu, je pravidelný host zásadní. Když přijde méně často nebo si objedná jen hlavní jídlo, je to na tržbách znát. Podpora zaměstnaneckého stravování tak čím dál zásadněji pomáhá udržet zákazníky i restaurace, které pro ně každý den vaří,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Česko přitom patří k zemím, kde je ochota šetřit na restauracích nejvyšší. V mezinárodní části Barometru FOOD uvedlo 89 % českých respondentů, že by kvůli rostoucím cenám omezili návštěvy restaurací. Celosvětový průměr byl přitom 82 % dotázaných. Ještě vyšší podíl než v Česku uvedly pouze Bulharsko a Uruguay, shodně 93 %.
Výrazná část lidí jako alternativu ke stravování v restauraci volí oběd z domova. Zatímco v roce 2009 si ho do práce nosilo 9 % dotázaných, v roce 2026 už 54,4 %. Předchozí ročníky průzkumu přitom ukázaly, že takový oběd lidé nejčastěji jedí u pracovního stolu.
Ceny se promítají i do nákupu potravin na domácí vaření. V roce 2026 uvádí 68,4 % dotázaných, že ve slevách pořizují alespoň polovinu nákupního košíku, meziročně se hodnota změnila jen minimálně.
Jíst vyváženě se snaží čím dál víc lidí
Vedle tlaku rostoucích cen ukazuje průzkum i pozitivní změnu. Větší důraz na vyvážené stravování než před rokem deklaruje 48,8 % respondentů. V loňském průzkumu to bylo 40,1 %. Nejčastěji lidem v lepším stravování během práce brání nedostatečná nabídka v okolí pracoviště, vyšší cena zdravějších jídel a nedostatek času na oběd.
„Lidé chtějí jíst zdravěji. Jenže to, co považujeme za zdravé, se často řídí spíš tím, jak jídlo vypadá a jak se jmenuje, než tím, co je skutečně na talíři. A spoustu věcí, třeba sůl, v jídle prostě nevidíme. Pokud chceme, aby jedli lépe, musí být zdravá volba snadná. Potřebujeme dostupnou nabídku v okolí práce, méně soli v hotových jídlech, srozumitelné značení a také čas se v klidu najíst,“ říká lékařka a nutriční epidemioložka Eliška Selinger.
Vedle dostupné nabídky je proto pro lepší stravování v práci zásadní také podpora zaměstnavatele. Že jim stravenky pomáhají jíst kvalitněji, uvedlo v Barometr FOOD 38,4 % dotázaných. Kdyby ve stravenkách dostávali dvakrát tolik, 68,1 % respondentů by podle svého vyjádření kvalitu jídel zlepšilo, například volbou lepších potravin, pestřejších jídel nebo kvalitnější restaurace.
„Průměrný oběd podle měření hygieniků obsahuje 9,5 gramu soli. To je tolik, kolik Angličané v roce 2003 snědli za celý den. Pak začali ubírat, za osm let snížili spotřebu soli o patnáct procent a úmrtnost na mrtvici klesla o 42 procent. Velký podíl na tom měla právě sůl. Nám by stačilo začít u oběda: řekněte si o méně soli. Dosolit jde vždycky, odsolit nikdy,“ dodává pověřený hlavní hygienik a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.
O průzkumu a programu FOOD
Barometr FOOD 2026 shromáždil odpovědi 55 468 zaměstnanců ve 21 zemích a 1 035 provozovatelů restaurací v 18 zemích. Česká část průzkumu mezi strávníky zahrnovala 3 280 respondentů; na otázku o změnách při nákupu potravin odpovídalo 3 073 z nich. Údaje o útratách za oběd pocházejí z Edenred Restaurant Indexu za září 2026.
Zdroj: Edenred CZ
“Více než polovina Čechů někdy vynechává oběd kvůli vysokým cenám.”
Kolik procent respondentů vynechává oběd kvůli cenám?
53,1 % respondentů vynechává oběd alespoň někdy kvůli cenám.
Jaká je průměrná útrata za oběd v září?
Průměrná útrata za oběd v září dosáhla téměř 203 korun.
Jakou částku by lidé dali za běžné polední menu?
Většina lidí by za běžné polední menu dala nejvýše 170 korun.
💬 Klíčové informace
- Pracovní oběd alespoň někdy kvůli cenám vynechává 53,1 % respondentů.
- Za posledních pět let se průměrná cena oběda zvýšila o 36,5 %.