Praha 22. června 2026 – Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Krok vysvětluje snahou zabránit návratu inflačních tlaků, které mohou souviset s růstem mezd, cen služeb i nemovitostí. Část realitního trhu ale upozorňuje, že silnější hypoteční aktivita nemusí být tak jednoznačným argumentem pro zvýšení sazeb. Letošní růst hypoték mohl být podle něj zčásti dočasným výkyvem způsobeným chováním investorů.
ČNB chce brzdit inflační tlaky
Bankovní rada České národní banky zvýšila dvoutýdenní repo sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Současně zvýšila diskontní sazbu na 2,75 procenta a lombardní sazbu na 4,75 procenta. Nové sazby platí od 19. června 2026.
Vyšší sazby zdražují peníze v ekonomice. Centrální banka tím dává najevo, že nechce podcenit riziko návratu inflace, a to ani v době, kdy se růst cen drží poblíž jejího cíle. Podle Tomáše Trauškeho, investičního ředitele společnosti 4fin, jde především o preventivní krok.
„Cílem České národní banky je udržet inflaci poblíž dvouprocentního cíle. Zvýšení sazeb proto vnímám jako snahu předejít tomu, aby se znovu rozjely inflační tlaky v ekonomice. Rizikem je hlavně růst cen ve službách, který souvisí s růstem mezd, a také dynamický růst cen nemovitostí tažený silnou poptávkou po bydlení a dostupností financování,“ říká Trauške.
Pro domácnosti to může znamenat, že hypotéky a další úvěry v nejbližší době nezlevní tak rychle, jak část trhu očekávala. U některých produktů se může objevit i mírné zdražení. Naopak lidé s úsporami mohou v dalších týdnech sledovat, zda banky zlepší nabídky spořicích účtů nebo termínovaných vkladů. U konzervativních investic mohou krátkodobě zaostávat zejména produkty složené z českých státních dluhopisů. Naopak nástroje navázané na repo sazbu mohou nabídnout vyšší výnos. Domácnostem se proto vyplatí zkontrolovat, kde drží krátkodobou rezervu a zda jim část peněz neleží zbytečně na běžném účtu bez úročení.
Hypotéky jako argument? Část trhu vidí dočasný výkyv
Rozhodnutí ČNB ale nevyvolává jen souhlas. Realitní trh upozorňuje, že růst hypoteční aktivity nemusí být automaticky důkazem přehřáté poptávky běžných domácností. Podle ČBA Hypomonitoru poskytly banky a stavební spořitelny v květnu skutečně nové hypotéky bez refinancování za 38,1 miliardy korun. Meziměsíčně to bylo o 14 procent méně. Od začátku roku ale jejich objem dosáhl 179 miliard korun, tedy o 59 miliard více než před rokem.
Právě kombinace silného meziročního růstu a květnového ochlazení podle části trhu ukazuje, že hypoteční aktivitu je potřeba číst opatrně. Tomáš Jelínek, výkonný ředitel CENTURY 21, považuje rozhodnutí centrální banky za předčasné. „Nerozumím tomu rozhodnutí. Čekali jsme, že se počká, jak se vyvine celá situace, především na Blízkém východě, která to hodně ovlivní. Hodně se zmiňuje třeba to, že se to udělalo kvůli tomu, že je velký zájem o hypotéky. Bylo to ale dáno tím, že se ukončovaly a omezovaly investice investorů do bytů. Daly se limity na další investiční byty, takže se investoři předzásobili hypotékami, a to způsobilo ten nárůst,“ říká Jelínek.
Vyšší sazby nemusí zastavit zájem o bydlení
Zvýšení sazeb ČNB se může promítnout do hypoték a posunout je blíže k pětiprocentní hranici. Podle realitního trhu to ale nemusí automaticky znamenat, že kupující začnou nákup vlastního bydlení odkládat.
Za poslední roky si lidé zvykli, že hypotéky už nejsou za dvě procenta. Při rozhodování proto neřeší jen aktuální sazbu, ale také vývoj cen nemovitostí a riziko, že při delším čekání zaplatí za byt nebo dům výrazně víc.
„Pro úrokové sazby to znamená, že půjdeme nad 5 procent. Nedomnívám se ale, že pro lidi, kteří uvažují o koupi nemovitosti, to bude takový problém, protože se už naučili pracovat s tím, že úroková sazba má nějakou hodnotu, má ji na určitou dobu, a především nemovitost a její cena roste. Dnes opravdu platí to, kupme raději dnes za vyšší úrokovou sazbu, než dražší nemovitost o 10 procent za rok,“ říká Jelínek.
Střadatelé mohou získat lepší úročení
Zvýšení sazeb má rozdílné dopady podle toho, zda si člověk potřebuje půjčit, nebo má volné peníze. Pro nové žadatele o hypotéku či spotřebitelský úvěr znamená horší vyhlídku na rychlé zlevnění financování. Pro střadatele ale může být krok ČNB příznivější. „Na druhé straně barikády však stojí střadatelé, pro které je tato přísná linie ČNB dobrou zprávou. Komerční banky budou pod tlakem nuceny o něco lépe úročit peníze na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Okamžitým efektem je navíc posílení české koruny,“ říká Karolína Vorlíčková, finanční konzultantka společnosti 4fin.
Banky ale nemusejí na změnu sazeb reagovat okamžitě ani ve stejné míře. Domácnostem se proto vyplatí porovnat, kde drží krátkodobou rezervu, a ověřit, zda jim část peněz neleží zbytečně na běžném účtu bez úročení.
Co by měly domácnosti udělat teď
Lidé před koncem fixace hypotéky by měli s předstihem porovnat nabídky refinancování a nečekat až na poslední chvíli. Ti, kdo o nákupu nemovitosti teprve uvažují, by měli počítat nejen s výší sazby, ale také s dalším možným vývojem cen bytů a domů.
Domácnosti s úsporami by si měly zkontrolovat, zda mají rezervu uloženou na účtu nebo produktu, který odpovídá aktuálním sazbám. Krátkodobé peníze by měly zůstat bezpečně dostupné, ale nemusejí ležet na běžném účtu bez úročení.
Zvýšení sazeb tak není jen technická zpráva z centrální banky. Pro dlužníky znamená opatrnost, pro střadatele šanci na lepší výnos a pro realitní trh otevírá otázku, zda ČNB reaguje na skutečně přehřátý hypoteční trh, nebo i na dočasný výkyv způsobený chováním investorů.
Zdroj: PP Partners
Často kladené otázky
Jaká je nová úroková sazba ČNB?
Nová úroková sazba ČNB je 3,75 %.
Jaké dopady může mít zvýšení sazeb na hypotéky?
Zvýšení sazeb může vést ke zdražení hypoték a úvěrů.
Co mohou očekávat střadatelé po zvýšení sazeb?
Střadatelé mohou očekávat lepší úročení na spořicích účtech.