Střešních chovů sice přibývá, úly na střechách domů jsou ale k vidění stále spíše jen na desítkách míst v Česku. O tom, že se včelám daří přímo v srdci české metropole, se přišli v září přesvědčit zástupci vedení Českého svazu včelařů do Vodičkovy ulice, kde má své sídlo exportní pojišťovna EGAP – a taky šest jejích včelstev.
„Chceme ukázat, že klasické včelaření může být pestřejší, a že se dá včelařit nejenom na venkově, ale i uprostřed města a že to je taková specialita. Takové věci je potřeba podporovat a je skvělé, že EGAP pomáhá včely, včelaření a díky své vlastní produkci i med popularizovat,“ řekl předseda Českého svazu včelařů Zdeněk Nekula.
Pojišťovna chová včely na střešní terase, která je situována do vnitrobloku. Tady včely mají své úly a nádoby s vodou pro napájení. Nikoho tu neruší a odtud, ze sousedství Lucerny a rušného Václavského náměstí, se vydávají každý den za potravou. I městské prostředí totiž nabízí včelám dostatek potravy díky parkům, zahradám, stromům a kvetoucím rostlinám.
„Praha je poměrně velmi bohatá na diverzitu různých květů a rostlin a obecně, takže ten med je pestřejší a divočejší. Je mnohem pestřejší než z kdejakého venkovského prostoru, protože venkovský prostor je taky dost často zatížený monokulturami. Ve chvíli kdy vám odkvete například pole řepky a už tam není nic moc jako jiného tak ty včely nemají kde brát. A městský med je taky v mnoha ohledech kvalitnější, tady se pesticidy nepoužívají jako na venkovských polích,“ vysvětluje včelař David Zítek, který se o včely v EGAPu stará.
Letos se při medobraní vytočilo 65 kilo medu. To je dost, aby každý zaměstnanec mohl dostat svou medovou dózičku a ještě zbylo na dárek pro obchodní partnery firmy. Péče o včely na střeše se přitom nijak neliší od těch ve volné přírodě.
„Je to „Kraňka“, neboli Včela medonosná kraňská. Je původem ze Slovinska, z Kraňska a šlechtí se pro svou mírnost. A opravdu, jak vidíte, ani na střeše fakt agresivní nejsou,“ potvrdil předseda svazu Nekula.
Ani EGAP po pěti letech včelaření nezaznamenal jediné žihadlo. „Máme jen samé pozitivní ohlasy. Těšíme se každý rok na medobraní, je to událost, které se účastní stále více našich kolegů a kolegyň a samozřejmě všichni máme rádi náš med,“ pochvaluje si předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Dodává přitom, že střešní úly jsou zde dědictvím nápadu předchozího šéfa pojišťovny Jana Procházky. Právě díky jeho iniciativě to na střeše ve Vodičkově ulici začalo před pěti lety bzučet.
Zdroj: EGAP
“Český svaz včelařů podporuje střešní včelaření v městských oblastech.”
Jaký je cíl střešního včelaření?
Chceme ukázat, že klasické včelaření může být pestřejší a dá se praktikovat i ve městech.
Kolik kilogramů medu bylo vytočeno letos?
Letos se při medobraní vytočilo 65 kilo medu.
Jaký typ včely je chován na střeše EGAP?
Je to „Kraňka“, neboli Včela medonosná kraňská.
💬 Klíčové informace
- Letos se při medobraní vytočilo 65 kilo medu.
- Praha je poměrně velmi bohatá na diverzitu různých květů a rostlin.